Zveřejnil(a) Babí léto v Bohnicích dne 29. srpen 2017

 

V rámci Babího léta Vás srdečně zveme na velmi zajímavou přednášku!

F. X. MESSERSCHMIDT A JEHO BOJ S PSYCHÓZOU

em. prim. MUDr. Michal Maršálek, CSc.
Kdy: 4.9. od 17:30 hodin.
Kde: Divadlo Za plotem (areál Psychiatrické nemocnice Bohnice)

 

Sdělení se zabývá smyslem a motivací pozdního díla rakouského sochaře F. X. Messerschmidta (tvorba z let 1770 – 1781). Umělec byl uznávaným portrétistou vídeňské aristokracie. Ve věku 33 let však u něj velmi pravděpodobně propukla psychóza, která vedla k jeho společenské izolaci, předčasnému penzionování a přestěhování z Vídně do Prešburgu (dnešní Bratislavy). Během posledních 13 let života se věnoval převážně tvorbě hlav s bizarními škleby v obličeji. Sochy ukazoval jen nejbližším známým a odmítal je prodat. Důvod jejich tvorby patří k největším záhadám historie umění. Překvapivá neshoda panuje v tom, co vyjadřují výrazy jeho soch. Identifikace výrazu obličeje je přitom jedna z nejdůležitějších věcí, podle které se člověk rozhoduje, jak se má k jinému člověku chovat. Není také jasné, proč bizarní hlavy tvořil. Nejpřesvědčivější bylo dosud vysvětlení kunsthistorika a psychoanalytika Ernsta Krise (1932), že Messerschmidt trpěl schizofrenním onemocněním.

Předkládám vlastní hypotézu , ve které odpovídám na otázky, zda byl sochař psychicky nemocný, co znázorňují jeho sochy a proč je tvořil. Sochař skutečně 1) trpěl onemocněním z okruhu schizofrenie (doloženy halucinace několika smyslů, perzekuční blud pronásledování duchy, vysoké riziko epigenetického rozvoje schizofrenie, když se narodil otci, starému 66 let). 2) V rámci schizofrenie u Messerschmidta ale došlo také k rozvoji akutní dystonie, neurologické poruchy, která se projevovala mimovolními škleby obličeje . 3) Tyto mimovolní výrazyna vlastní tváři považoval umělec za navozené duchy.

Podle dobových záznamů se totiž domníval, že lze získat nad někým moc tím, že mu na obličeji vyvoláme výraz svého vlastního obličeje. Vlastní dystonie tedy mohl interpretovat jako pokus duchů získat nad ním magicky moc. 4) Duchy se snažil přemoci stejným mechanismem – vytvořením sochy s výrazem vlastní dystonie vytvořil vlastně portrét ducha, a tím nad ním získal moc. Důvody jeho pozdní tvorby tedy nebyly estetické, ale magické. Přesně zachycoval varianty vlastní dystonie, protože z magické praxe je známo, že čím přesněji se popíše duch, tím snáz se nad ním získá moc. Hlavní nezodpovězená otázka: co chtěl výrazy svých soch říci, ztrácí smysl. Messerschmidt žádné výrazy nechtěl vyjádřit, pouze zaznamenával náhodné dystonické stahy v obličeji, které někdy mohly nějaký výraz připomínat. Messerschmidtova pozdní tvorba je v evropském umění zcela ojedinělý pokus umělce jak zvítězit nad svou duševní nemocí.

 

em. prim. MUDr. Michal Maršálek, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Ústavní 91
181 02 Praha 8 – Bohnice
www.bohnice.cz
Facebook

Sdílejte

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!